MagazínGaráž z pohledu Stavebního zákona

31.3.2017

Slovo garáž je všeobecně známé a tento pojem je chápán v obecném povědomí, jako stavba nebo prostor pro parkování vozidel, ať už se jedná o jednotlivou garáž, řadovou garáž nebo hromadnou. Dále můžeme rozlišovat garáž ve smyslu věci movitých (např. plechová garáž, bez základů) a nemovitých (stavba pevně spojená se zemí).

 

Zákon č. 183/2006 Sb., Zákon o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) a jeho § 2, odst. (3) definuje pojem stavba. A garáž je ve smyslu této normy vždy stavbou. Není podstatné, jestli se z hlediska Občanského zákona jedná o věc nemovitou nebo nemovitou (má nebo nemá základ).

 

Dalším důležitým bodem stavebního zákona je Díl 4 Územní rozhodnutí. V § 76 je konstatováno, na jakém základě lze umisťovat stavby nebo činit jejich změny. V případě umístění garáže přichází v úvahu rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o změně stavby. Toto rozhodnutí se nevydává, je-li pro určité území vydán regulační plán (§78, odst. 2), na jehož základě lze vybudovat garáž či garáže.

 

V § 95 je upraveno zjednodušené územní řízení. Tento postup je možný zvolit v případě, že v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, není vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí,  žádost má všechny předepsané náležitosti a žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení.

 

Dle § 96 může stavební úřad vydat, za určitých podmínek, místo územního rozhodnutí vydat územní souhlas. A to na základě oznámení o záměru stavby. Pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas také postačí v, že je garáž umisťována v uzavřených prostorech existujících staveb, nemění-li se vliv stavby na okolí.

V praxi se lze však setkat s naprosto odlišnými přístupy jednotlivých stavebních úřadů. Některé úřady vedou standardní územní řízení i v případech, kdy by bylo možno uplatnit zjednodušený postup. Mnohdy tím neúměrně žadatele zatěžují. A naopak. Jiné stavební úřady vedou zjednodušené řízení bez ověření souhlasů účastníků řízení i u takových staveb, kdy je možno pochybovat o možnosti vést zjednodušené řízení. V těchto případech pak mohou být dotčena práva účastníků řízení, kteří se o stavbě garáže dozvědí až při její realizaci.